Lidé a zvyky

Etnické, kulturní a náboženské složení Mauricia je velmi rozmanité. Více než dvě třetiny mauricijské populace tvoří obyvatelé indického původu, 27 % tvoří Kreolové a zbytek obyvatelé s evropskými či čínskými kořeny. Téměř polovina obyvatelstva vyznává hinduismus, přibližně třetina křesťanství a 16% vyznává islámská náboženství. Úředním jazykem je sice angličtina, nicméně většina obyvatel ovládá kromě angličtiny i francouzštino a Kreolové navíc i kreolštinu.

Díky vlivu různých náboženství a kultur ze všech koutů světa je Mauricius velmi poutavou kulturní směsí, která v sobě skloubí jihoasijské, africké, evropské, čínské i arabské prvky. Svátky a zvyky místních obyvatel jsou tak velmi různorodé a pestré a ve velké míře závislé na jednotlivých kulturních a náboženských zvycích. Tak například příchod nového roku je nejprve slaven křesťany, následně muslimy (v průběhu ledna) a čínským etnikem (začátek února). Všechny tyto svátky jsou provázeny bohatými a živými oslavami.

Každé etnikum navíc slaví celou řadu dalších svátků, oslav a festivalů a tak v podstatě na Mauriciu lze narazit na nějaký větší festival anebo oslavu téměř každý měsíc. K nejzajímavějším z nich patří únorový festival Maha Shivratree, kdy tisíce poutníků v bílém podnikají pouť s květinami a malými zrcadly na počest boha Shiva. Dalším významným svátkem, který je však slaven napříč všemi etniky, je den nezávislosti – 12. březen. Na začátku záři putují tisíce obyvatel Mauriciu k hrobce blahoslaveného otce Jacquese Désiré Lavala, apoštola černochů, jehož pozůstatky mají údajně léčivou moc.

Vůbec nejživější oslavy probíhají v rámci hinduistického svátku Diwali, který se slaví na na přelomu října a listopadu na počest vítězství Rámy nad králem démonů Rávanou. Tisíce malým lamp a lampionů rozsvěcují města po celém ostrově a pořádají se veselé průvody s bohatým kulturním programem.